Přeskočit na hlavní obsah
Ročenka Září 2026

Cesta k vlastnímu potenciálu

Oto Dymokurský

Záznam rozhovoru se připravuje.

Najít v dnešní uspěchané době to, v čem jsme skutečně dobří, je náročné i pro dospělé, natož pro dospívající. Na gymnáziu Doctrina si tento úkol vzali k srdci a v rámci osobnostního programu Já+ pomáhají studentům s hledáním jejich vnitřní motivace a potenciálu. O tom, jak přesně tento rozvoj probíhá, s čím bojují dnešní studenti a jak škola postupně buduje ucelený systém osobnostního růstu, jsme si povídali se školním psychologem Otem Dymokurským. Přibližuje nám, že k úspěchu nestačí jen snaha pedagogů, ale především ochota a zodpovědnost samotných studentů.

Jaká je hlavní filozofie gymnázia v rozvoji potenciálu studentů?

Základem všeho je, že aby mělo smysl podporovat rozvoj jakéhokoli potenciálu jedince, musí být člověk pro takový rozvoj vnitřně motivován. Jednoduše řečeno, musí chtít se sebou něco dělat a přijmout plnou odpovědnost za to, že se na danou cestu vydá a půjde po ní, protože nikdo jiný to za něj neudělá. Lidé v jeho okolí mu v tom mohou pomáhat a posílit tak jeho úsilí, ale víc udělat nemohou. Na gymnáziu jsme připravení a ochotní takovou pomoc nabízet. Protože k nám ale studenti chodí primárně za všeobecným vzděláním, platí ještě jedna důležitá podmínka – student musí být schopen zvládat nároky gymnaziálního vzdělávání souběžně s podporovaným rozvojem. Přestože velmi rádi vidíme, když se studentům daří dosahovat úspěchů mimo školu, je pro nás těžké sledovat, když se trápí s učivem a škola se pro ně stává jen nutným zlem.

Lze říci, že na gymnáziu existuje ucelený systém, jakým se u studentů potenciál rozvíjí?

Možností, jak gymnázium podporuje rozvoj, je celá řada. Jde o obrovskou spoustu různých aktivit v rámci vyučování i mimo něj. To, aby se z těchto střípků stal jeden ucelený a dokonale provázaný systém, je úkol, na kterém pracujeme již delší dobu. Postupně se nám daří přibližovat se k bodu, kdy budeme moci s naprosto čistým svědomím říct, že podporujeme rozvoj potenciálu studentů zcela systematicky a komplexně od začátku až do konce.

Okolí může člověku pomoci, ale nemůže tu práci udělat za něj.

Proč už v tom ideálním bodu vlastně nejsme?

To má hned několik důvodů a každý z nich je náročný na čas. Pokud chceme přidat něco nového, nejde to udělat tak, že to za měsíc nachystáme a spustíme. Každou novou část musíme nejprve se studenty vyzkoušet v pokusném ověřování. Uvedu příklad s dotazníky společnosti Gallup, které jsme vybrali. Abychom se ujistili, že nabízejí to, co očekáváme, zkoušeli jsme to nejprve u vybraných žáků. Následně jsme museli zajistit certifikované pracovníky, což obnášelo týdenní školení, měsíce praxe a mezinárodní certifikaci. Nyní ve školním roce 2026/2027 budeme zkoušet plošné využití. Zatím vše, co jsme si mohli vyzkoušet a upravit pro naše potřeby, vedlo k tomu, co jsme potřebovali a co budeme chtít nabídnout všem. Zároveň máme výkonové hranice, nelze vše ověřovat naráz.

Jaké nástroje v rámci programu Já+ reálně využíváte?

Nebudu zde popisovat všechny nástroje, protože na to tu není prostor. Zmíním tři hlavní rozvojové linie. První je hotová a aktuálně využívaná studenty vyššího gymnázia. Týká se dalšího studijního směřování. Od 2. do 4. ročníku studenti absolvují každý rok jeden dotazník směrem k výběru vysoké školy. K výsledku pak student projde konzultací se školním psychologem. Druhá linie se zaměřuje na osobní seberozvoj a je spojena s dotazníky Gallup. Třetí linie, týkající se seberozvoje v oblasti učení, je teprve na začátku ověřování úvodních kroků pro rok 2026/2027.

Co si má student ohledně svého potenciálu z gymnázia odnést?

Chtěli bychom, aby byl každý student schopný popsat, v čem tkví jeho potenciál, jak ho využívá a jak ho může rozvíjet. A hlavně, aby si každý student uvědomil, že klíče k seberozvoji drží v rukou především on sám a že je schopen svůj život aktivně ovlivňovat.

S kým je práce náročnější – se studentem bez zmapovaného potenciálu, nebo s tím, kdo si myslí, že ho má?

Pracoval jsem se studenty s roztříštěnými zájmy, s těmi, co neznali své vnitřní motivace, i s těmi, kteří považovali za svůj potenciál to, co bylo spíše potenciálem někoho jim blízkého. S každým se pracuje jinak. Co je ale stejné pro všechny – když student ví, v čem je dobrý a co ho motivuje, posouvá svůj potenciál mnohem lépe vpřed.