Proč úspěšný finančník učí mladou generaci
Kamil Šmejkal
Začínal u tavicí pece ve sklářském gigantu Crystalex, prošel si malým podnikáním a nakonec zakotvil ve světě financí, kde se pohybuje bezmála třicet let. Kamil Šmejkal dnes vlastní finančně-poradenské firmy, je pětinásobným dědečkem a především vášnivým učitelem finanční gramotnosti na základní škole a gymnáziu Doctrina. V rozhovoru prozrazuje, proč je pro něj důležité předávat své zkušenosti dál, jak vnímá dnešní mladou generaci a proč věří, že kreativita studentů překonává i léta praxe. Vaše cesta k financím byla docela neobvyklá.
Jak se ze skláře stane finanční expert?
Je to docela veselá příhoda. V roce 1997 jsem provozoval malý obchod s potravinami u nás na vesnici. Jednou mi zavolal úplně cizí člověk s tím, že mi chce představit nějaké finanční modely. Bránil jsem se, myslel jsem, že je to další podomní prodejce, ale on mě přesvědčil, ať si ho alespoň vyslechnu. Nakonec mi představil systém, který mi dával obrovský smysl. Plácli jsme si a za tři měsíce jsem už seděl na svém prvním semináři.
Jak jste se dostal k učení na škole Doctrina?
To byla další obrovská náhoda. Obědval jsem v jedné liberecké restauraci a bylo plno. Přisedl si k nám pán – menší vzrůstem, ale obrovský duchem a vizionář. Dali jsme se do řeči a on mi zčistajasna nabídl, zda bych nechtěl své zkušenosti z financí předávat mladé generaci. Řekl jsem, že určitě ano. A tak už třináct let učím na základní škole Doctrina a třetím rokem i na jejich gymnáziu.
„Špatné finanční rozhodnutí v osmnácti vás může ovlivnit na deset let.“
Co vás na tom baví?
Ta jejich neutuchající energie a bezprostřednost! Jsou to mladí lidé, kteří ještě nejsou zatížení životními dogmaty a překážkami, které vidíme my dospělí. Já jsem ve financích desítky let, ale v každé třídě se vždycky najde někdo, kdo na zadaný problém vymyslí řešení, jaké by mě jako padesátiletého vůbec nenapadlo. Ta pozitivita a čistá kreativita, kterou do toho prostředí Doctrina přináší a podporuje ji, je naprosto fascinující.
Rozumí dnešní mládež penězům jinak než starší generace?
Základ mají podobný – vnímají peníze jako prostředek ke splnění snů. Co se ale mění, je způsob, jakým o nich přemýšlí. Stále více je zajímají investice a tvorba pasivního příjmu. Zjistili jsme to například při virtuálních soutěžích, které ve výuce pořádáme. Často mě fascinuje jejich odvaha riskovat, ale zároveň je vedu k tomu, aby rozuměli zodpovědnosti. Když děláte špatná finanční rozhodnutí v osmnácti, táhne se to s vámi dalších deset let.
Snažíte se tedy předejít tomu, aby dělali chyby, které vidíte ve své praxi?
Přesně tak. Chci, aby pochopili základní pravidlo: peníze jsou dobrý sluha, ale špatný pán. Neměli by chodit do práce jen kvůli penězům, to vede k frustraci. Měli by si najít práci, která je naplňuje, a peníze naučit pracovat pro sebe. Pokud se tohle naučí v prostředí, jako je Doctrina, mají obrovskou výhodu do života. Mým cílem je, aby uměli pracovat s fakty, nepodléhali levným marketingovým trikům prodejců a dělali informovaná a zodpovědná rozhodnutí.
Jakou nejčastější chybu by podle vás měli mladí lidé ve financích nedělat?
Především by se neměli rozhodovat impulzivně a věřit první nabídce, která zní výhodně. V osmnácti letech už člověk začíná dělat velká finanční rozhodnutí a jejich následky si může nést mnoho let. Proto studenty vedu k tomu, aby si informace ověřovali, porovnávali různé možnosti a vždy přemýšleli také nad riziky.
Jakou radu byste dal mladému člověku, který chce být jednou finančně nezávislý?
Neměl by vnímat peníze jako hlavní životní cíl, ale jako prostředek ke splnění svých plánů. Důležité je najít si práci, která ho baví, naučit se rozumně hospodařit a postupně nechat část peněz pracovat prostřednictvím investic. Finanční nezávislost nevznikne přes noc, ale díky dlouhodobě správným rozhodnutím.
Co by měl mladý člověk udělat, když začne vydělávat první vlastní peníze?
Neměl by je hned všechny utratit, ale nejprve si ujasnit, čeho chce dosáhnout. Je dobré vytvořit si jednoduchý plán, část peněz odkládat a postupně se učit, jak je rozumně využít. Právě první výplaty mohou člověka naučit návykům, které ho budou provázet celý život.